Téma: 'mumínkologie'

Pro nás je objev mumínka ve všech jeho podobách, na které jsme zatím narazili, příjemným překvapením. I to, že autorka své příběhy nejen psala, ale i krásně ilustrovala, není na tak dobré úrovni až tak běžné. Mumínka jsme poprvé viděli v televizi a uprostřed maratónu příběhů řešících něčí zapomenuté narozeniny a nedoručené zásilky, na nás syrový způsob vyprávění na hraně mýtů prožívaný ale mírumilovnými a zvědavými tvory velmi zaujal.

„Je to zvíře? Bílý hroch s oháňkou? Není to zrovna hubeňour a málo kdy se k vám na ilustracích otočí přímo obličejem,“ poznamenal si o tajemném mumínkovi Alexej. Více v článku pod fotografií.

Zanedlouho jsme si mumínka objevili jako velkou obrázkovou knížku pro nejmenší, nově pak nás zaujal přímo originál pro starší čtenáře. A 'naše paní knihovnice' pro nás pak ulovila originální kreslené stripy autorky, prostě super mumínkovský komix. U toho jsem já jako dospělák opravdu ocenila kvalitní doslov, věc v poslední době u dětských knížek zcela opomíjenou. Dovysvětlil mi důvod přítomnosti některých témat v díle autorky a ještě více jsem ocenila její schopnost převést v zásadě z našeho současného pohledu měšťácký život jedné početné rodiny do takto zajímavé podoby.

KOMETA- Příběhy o skřítcích muminech

Napsala, ilustrovala: Tove Janssonová

Albatros 2010

Přeložil: Libor Štukavec

Doproučený věk- od 8/9 let samostatné čtení, čteno dospělým- cca pro děti od 6 let

Mně jako dospělému předčítači se líbí schopnost autorky plasticky a barevně popsat  přírodu a atmosféru.  Les byl nasáklý vodou a mech opravdu voněl. Blížící se kometa na nás sálala horkem a když se vrátilo moře, huuuučelo. V mumínčím domě bylo naopak bílo a čisto, mumínek ze spaní oddychuje, ondatra chrápe… aha, to je náš tatínek a naši malí mumínci ne a ne zabrat…

Nevím, jestli za nápadem tuto až existencionální situaci (těsný průlet komety kolem země) dát prožít mumínkům, stála nějaká reálná událost, autorčina vlastní vzpomínka z dětství, které do mumínků přetavila. Nezastírám, že na nás knížka chvílemi působila a hlavně na sedmiletého Andreje lehce tísnivě, ale na druhou stranu otevřela zajímavá témata o vesmíru, kometách, dobách, kdy se komety objevovaly a jak si tento jev lidé vykládali. No a náš skoro čtyřletý Ivo si naopak knížku užil pouze jako sled vtipných situací na báječném výletě skřítků.

„Zaujalo mě, jak všechno zešedlo, když se kometa přiblížila. Krása pominula, stejně jako rychlost. Všechno bylo najednou pomalé i řeka tekla pomalu. Ten svět by byl krásný, kdyby nebyl tak šedý,“ poznamenal si ke knížce náš devítiletý filozof Alexej.

Knížka nás zaujala i výborně pojatým moderním překladem, který se ale snaží navodit atmosféru sice bezčasí, ale pro mě jsou tyto knížky pevně ukotveny na přelomu 19. a 20. století, což dvorní překladatel Janssonové, Libor Štukavec, skvěle zohlednil.

Knížky nás vybídly i k tomu, něco více si o autorce najít. Už jsem zmínila, že zpracovává více méně své zážitky z dětství. Doby, kdy se ještě jezdilo na letní byt, kde jejich umělecky zaměřená rodina byla zavalena bezpočtem vítaných i méně vítaných hostí a vše obklopovalo pozlátko lehce laciné noblesy a snahy být dostatečně mysteriózní. Samotná postava mumínka se vyklubala během druhé světové války, nejprve bez velkých ohlasů. Mumínka do světa poslal až úspěch třetí mumínologické knížky, Čarodějův klobouk.

V padesátých letech pak dokonce vznikly ve spolupráci s anglickými nakladateli zmíněné stripy- komix- ve své době určený dospělým. Autorka si ale příliš cenila své osobní svobody a nezávislosti a po pěti letech se vrátila k vlastní činnosti. Mimochodem, zajímaly by mě její sladkobolné romány pro dospělé… Každopádně pokud si projdete webové stránky jejího muzea v Tampere- Muumilaakso (finsky Údolí muminků), uznáte, že její výtvarné dílo má světové kvality. Na severu jsou mumínci kultem, i když ne někdy úplně vkusně podaným.

„Proč bych Mumínka doporučil? Moc se mi líbí všechny postavy- třeba slečna Ferka, která má smysl pro krásu a tanec, ale nechlubí se tím. Je to dobrodružné a je to o kamarádství… a také trochu o lásce,“ myslí si Alexej.

Věděli jste, že se do mumínkovského údolí můžete skutečně podívat? Jen nevím, jestli není lepší si o něm jen číst. Je jen na nás si z toho všeho vzít to nejlepší a děti obohatit o jeden ucelený svět zabydlený nezaměnitelnými postavičkami.