První samostatně přečtená knížka je opravdu důvod k radosti.
Minibloger Andrej se navíc nespokojil jen se čtením a napsáním minirecenze. Jednou v neděli jsme se totiž vydali do „divočiny“ a zkusili si „človíčkování“
naostro v lese.
Naše čtyři děti nám poskytují velkou možnost současně nahlížet jak do tvorby pro ty úplně nejmenší, tak i pro zdatné čtenáře. Náš blog by vám měl nejen přinést inspiraci, co zajímavého si s nejmenšími čtenáři přečíst, ale měl by být i platformou pro našeho nejstaršího syna Alexe. Jednak pěkně fotografuje, ale hlavně by se kvůli svým dis-problémům potřeboval naučit psát na počítači. A protože je vášnivý čtenář, tak co nebýt prvním DĚTSKÝM KNIŽNÍM BLOGEREM?