Téma: 'mumínkologie'
Pro nás je objev mumínka ve všech jeho podobách, na které jsme zatím
narazili, příjemným překvapením. I to, že autorka své příběhy nejen psala, ale
i krásně ilustrovala, není na tak dobré úrovni až tak běžné. Mumínka jsme
poprvé viděli v televizi a uprostřed maratónu příběhů řešících něčí
zapomenuté narozeniny a nedoručené zásilky, na nás syrový způsob vyprávění na
hraně mýtů prožívaný ale mírumilovnými a zvědavými tvory velmi zaujal.
„Je to zvíře? Bílý
hroch s oháňkou? Není to zrovna hubeňour a málo kdy se k vám na ilustracích otočí přímo obličejem,“ poznamenal si o tajemném mumínkovi Alexej. Více v článku pod fotografií.
Zanedlouho jsme si mumínka objevili jako velkou obrázkovou knížku pro
nejmenší, nově pak nás zaujal přímo originál pro starší čtenáře. A 'naše paní
knihovnice' pro nás pak ulovila originální kreslené stripy autorky, prostě
super mumínkovský komix. U toho jsem já jako dospělák opravdu ocenila kvalitní
doslov, věc v poslední době u dětských knížek zcela opomíjenou. Dovysvětlil
mi důvod přítomnosti některých témat v díle autorky a ještě více jsem
ocenila její schopnost převést v zásadě z našeho současného pohledu měšťácký
život jedné početné rodiny do takto zajímavé podoby.
KOMETA- Příběhy o
skřítcích muminech
Napsala, ilustrovala: Tove Janssonová
Albatros 2010
Přeložil: Libor Štukavec
Doproučený věk- od 8/9
let samostatné čtení, čteno dospělým- cca pro děti od 6 let
Mně jako dospělému předčítači se líbí schopnost autorky plasticky a barevně
popsat přírodu a atmosféru. Les byl nasáklý vodou a mech opravdu voněl. Blížící
se kometa na nás sálala horkem a když se vrátilo moře, huuuučelo. V mumínčím
domě bylo naopak bílo a čisto, mumínek ze spaní oddychuje, ondatra chrápe… aha, to je náš tatínek a naši malí mumínci
ne a ne zabrat…
Nevím, jestli za nápadem tuto až existencionální situaci (těsný průlet komety kolem země) dát prožít
mumínkům, stála nějaká reálná událost, autorčina vlastní vzpomínka
z dětství, které do mumínků přetavila. Nezastírám, že na nás knížka
chvílemi působila a hlavně na sedmiletého Andreje lehce tísnivě, ale na druhou
stranu otevřela zajímavá témata o vesmíru, kometách, dobách, kdy se komety
objevovaly a jak si tento jev lidé vykládali. No a náš skoro čtyřletý Ivo si
naopak knížku užil pouze jako sled vtipných situací na báječném výletě skřítků.
„Zaujalo mě, jak
všechno zešedlo, když se kometa přiblížila. Krása pominula, stejně jako
rychlost. Všechno bylo najednou pomalé i řeka tekla pomalu. Ten svět by byl
krásný, kdyby nebyl tak šedý,“ poznamenal si ke knížce náš devítiletý
filozof Alexej.
Knížka nás zaujala i výborně pojatým moderním překladem, který se ale snaží
navodit atmosféru sice bezčasí, ale pro mě jsou tyto knížky pevně ukotveny na
přelomu 19. a 20. století, což dvorní překladatel Janssonové, Libor Štukavec, skvěle zohlednil.
Knížky nás vybídly i k tomu, něco více si o autorce najít. Už jsem
zmínila, že zpracovává více méně své zážitky z dětství. Doby, kdy se ještě
jezdilo na letní byt, kde jejich umělecky zaměřená rodina byla zavalena
bezpočtem vítaných i méně vítaných hostí a vše obklopovalo pozlátko lehce
laciné noblesy a snahy být dostatečně mysteriózní. Samotná postava mumínka se
vyklubala během druhé světové války, nejprve bez velkých ohlasů. Mumínka do
světa poslal až úspěch třetí mumínologické knížky, Čarodějův klobouk.
V padesátých letech pak dokonce vznikly ve spolupráci
s anglickými nakladateli zmíněné stripy- komix- ve své době určený
dospělým. Autorka si ale příliš cenila své osobní svobody a nezávislosti a po
pěti letech se vrátila k vlastní činnosti. Mimochodem, zajímaly by mě její
sladkobolné romány pro dospělé… Každopádně pokud si projdete webové stránky
jejího muzea v Tampere- Muumilaakso (finsky
Údolí muminků), uznáte, že její výtvarné dílo má světové kvality. Na severu
jsou mumínci kultem, i když ne někdy úplně vkusně podaným.
„Proč bych Mumínka doporučil? Moc se mi líbí všechny postavy- třeba slečna
Ferka, která má smysl pro krásu a tanec, ale nechlubí se tím. Je to dobrodružné
a je to o kamarádství… a také trochu o lásce,“ myslí si Alexej.
Věděli jste, že se do mumínkovského údolí můžete skutečně podívat? Jen
nevím, jestli není lepší si o něm jen číst. Je jen na nás si z toho všeho vzít to
nejlepší a děti obohatit o jeden ucelený svět zabydlený nezaměnitelnými
postavičkami.
Žádné komentáře:
Okomentovat